Světem s báglem - Stránky nezávislého cestování |
Odlétáme z Prahy ve 13 hodin. Ve 16.30 řeckého času přistáváme v Aténách. Městským autobusem jedeme do aténského přístavu Pireaus. Lodí (trajektem) pak do hlavního města Kréty - Iráklionu ve 20 hodin.Spíme na palubě a pozorujeme přes zábradlí, jak zapadá slunce za moře.
Autobusem jedeme na východ do města Sítia. Poprvé se zde koupeme v moři. Oba jsme se hned hrozně spálili. Těžko snášíme velké horko. Unaveni pochodem končíme na pláži a rozhodujeme se pokračovat až ráno. V blízkém rozestavěném hotelu uleháme k první noci na Krétě.
Stopem přijíždíme do Palecastra a odtud opět stopem téměř k Vai. Zbývající 2 kilometry docházíme pěšky. Vai – největší palmový háj v Evropě, vizáží připomínající tichomořské ostrovy. Roste zde vzácný druh palem, který se na jiném místě nikde nevyskytuje.
Pěšky se vracíme do Palecastra, odkud stopem pokračujeme do Zakrosu. Překrásným údolím se dostáváme k moři do rybářské osady Kato Zakros. Zde se nachází zřícenina starého minojského paláce.
Ráno pokračujeme pěšky do Zakrosu. Odtud tůrou přes hory do vnitrozemí. Cestou z chudé vesničky Sitanos vidíme zříceniny vesnice Katelionas. Náročnou a vyčerpávající chůzi končíme v Handrasu. Odtud jedeme stopem do Makrigialosu, kde se koupeme v moři. Dalším stopem pokračujeme do Ierapetry. V tomto nejjižnějším městě Evropy sedíme dlouho do noci v jedné z místních taveren.
Autobusem jedeme do Iráklionu. Po úspěšném nalezení druhého autobusového nádraží, usedáme do autobusu do Agia Galini. Zde trávíme ještě další dva dny.
Autobusem odjíždíme směrem na město Plakias. Jsme vysazeni ve vnitrozemí uprostřed pustiny. Musíme jít pěšky. Plakias je asi 20 km přes hory. Je nám poměrně chladno. Po několika kilometrech stopujeme auto a jedeme přímo do Plakiasu.
Pěšky vystupujeme do horské vesničky Selia. Odtud jdeme krétskou pustinou několik kilometrů než se nám podařilo stopnout auto. Táboříme na velmi mělké pláži pod pevností Frangocastelo. Pláž je velmi vlhká a v noci nám zde byla zima. Navíc je plná komárů, kteří nás nenechají ani na okamžik v klidu.
Balíme vlhké věci a odcházíme. Po několika kilometrech nasedáme do auta, které nás hodilo na křižovatku před městem Chora Sfakion. Zbývají nám ještě 3 km chůze. Vzhledem ke skalnatému břehu a absence pláže plujeme lodí do rybářské vesnice Loutro. Ta je přístupná právě jen z moře či pěšky přes hory. Cesta pro automobily sem nevede. Po horské stezce kolem pobřeží, přicházíme na nejpůvabnější pláž Kréty. Zůstáváme zde ještě další den.
Loučíme se s pláží i Loutrem a odplouváme do městečka Agia Roumeli – vstupní brány do soutěsky Samária. Prohlížíme si pevnost na hoře nad městečkem odkud je nádherný výhled. Následující den podnikáme výlet do Bílých hor. Přes vesnici Agios Ioannis vystupujeme na úbočí hory Zaranokefala (2140 m). Pro nedostatek času se však vracíme zpět.
Vstupujeme do národního parku – soutěsky Samária. Je to největší kaňon v Evropě. Dlouhý 13 km. Bezesporu vyvrcholení pobytu na Krétě. Nádhernou přírodou procházíme kolem trosek bývalé vesnice až na vrchol do Xyloscala. Autobusem přijíždíme do Chánie, kde se symbolicky v jedné z taveren, loučíme s ostrovem.
Pěšky procházíme Chánií. Benátským přístavem se starobylou mešitou a úzkými uličkami se spoustou obchůdků. Ve 20.30 hodin odplouváme ze vzdáleného přístavu Souda do Atén.
Před šestou ranní vystupujeme z lodi na prohlídku města. Městským vlakem přijíždíme k Akropolis. Po prohlídce se vracíme zpět do přístavu, odkud nás autobus odváží na letiště. V 16.40 odlétáme domů…